Zákazy kouření v restauracích - vaše názory?

[antaric]

Uvědomil jsem si a prohledal, že ačkoli se v různých tématech dotýkáme všelijakých zákazů kouření a invektiv ze strany "zdravé společnosti", nikdy jsme zatím na jednom místě nediskutovali jeden zcela konkrétní zákaz a tím je zákaz kouření v restauracích.

Přitom jde o téma, které se zdá, že je asi na absolutní špici společenské či politické diskuze, i jakýmsi hromosvodem a zásadním kamenem úrazu v soužití mezi kuřáky a nekuřáky (jak se zdá podle médií a vyjadřování militantních nekuřáků).

Rád bych, kdyby se podařila rozvinout diskuze i zde - kde je daleko svobodnější prostředí než kdekoli jinde na českém internetu.

Ať už jste kuřáky či nekuřáky - jaký máte názor na současnou legislativní úpravu ohledně kouření v restauracích? Přijde vám mírná či tvrdá? Ve srovnání s minulostí nebo naopak s možnou budoucností? Jste pro absolutní zákaz kouření v restauračních zařízeních? Nebo naopak pro absolutní toleranci? Nebo vše nechat pouze na provozovatelích - jen oni mají právo rozhodovat, co se bude v jejich prostorách dít? Jak si myslíte, že by v takových případech mělo vypadat soužití kuřáků a nekuřáků v těchto místech? Kdo má na co větší právo? Kde je hranice, která je přínosná a únosná, pro ony dva, jak je nám i mediálně předkládáno, nesmiřitelné tábory? Kde by měli ustoupit kuřáci a kde by měli ustoupit nekuřáci? Pokud jste pro zákazy v nějaké podobě, dovedli byste definovat nějaké výjimky, pro které by mělo být kouření v daných prostorách dovoleno?

Také co si myslíte o statistikách, které tvrdí, že zákazy mají vliv na zdraví návštěvníků restaurací - ať už nekuřáků či vlastních kuřáků? Jsou relevantní nebo absolutně mimo?

Myslíte si také, že zákazy kouření mohou skutečně odebírat provozovatelům jejich zákazníky a snižovat zisky? Máte nějakou konkrétní bezprostřední zkušenost, případně ze svého okolí?

Pokud bude pokračovat zpřísňování zákonů, jak na to bude sami reagovat, jak se budete přizpůsobovat?

Aby diskuze byla objektivní, zkuste připojit, zda sami jste kuřáky či ne. Výše jsem doplnil anketu - kdyby nějaká odpověď byla nepřesná nebo nějaká chyběla, pak upravím.

Připomínám, že v současné době v ČR platí situace, kdy v zásadě o tom, zda se v restauraci může nebo nemůže kouřit, rozhoduje provozovatel, s tím, že musí zvenčí označit nálepkou své zařízení, zda je kuřácké či nekuřácké, v případě kombinace pak mít stavebně oddělené prostory. (Pokud jsem to napsal nepřesně, tak mě prosím opravte )

[antaric]

Pokud mám vyjádřit svůj vlastní názor, myslím si, že o tom, zda bude restaurace bude kuřácká či nekuřácká, by si měl rozhodovat pouze a jen její majitel, resp. provozovatel. Nejde o veřejné prostory, ale o soukromé. Na rozdíl od úřadů či státních organizací (u kterých můžeme říct, že jsou placeny z daní nás všech - kuřáků či nekuřáků). Do té které konkrétní restaurace nemá nikdo povinnost chodit. Bazíruje-li naše ústava na osobním právu jedince a nedotknutelnost soukromého majetku, mělo by se to týkat i zákazů kouření.

Domnívám se, že současná legislativní úprava je dostačující a vyhovující pro obě strany - kuřáky i nekuřáky - ve vzájemném respektu. Jakýkoli jiný chystaný scénář je vychýlením na nepřirozenou stranu - jsem pro zachování současného statutu quo.

Pokud si nekuřáci stěžují na to, že je povoleno v restauracích kouřit a že nemají kam chodit se najíst, tak dle mediální fikce je prý velká poptávka po nekuřáckých zařízeních. Ať tedy taková zařízení vznikají, zcela jistě se uživí - rozhodne poptávka a nabídka. Pokud ne, tak je asi něco špatně, v argumentaci militantních nekuřáků.

Samozřejmě nejvíc a všechno je v lidech a soužití, jak si vycházejí vstříc. Umím si představit mírná omezení např. v době obědů. Pokud i ctím pravidlo "co sám nerad, nedělej druhým", pak bych si nezapaloval u talíře druhého (nekuřáka) a počkal na pozdější dobu. Stejně jako jsem zvyklý nekouřit, jsem-li s někým blízkým u stolu, kdo kouření nemá rád, jsem schopen chvíli vydržet. Také nejsem zastáncem absolutního zahulena - je příjemné, když v prostorech existuje nějaké účinné ventilační zařízení. Zkrátka všeho s mírou - nekuřákům mírné zakouření nevadí a ani ho nevnímají (ač ti hlasití tvrdí něco jiného), stejně jako kuřáci se nechodí do restaurace absolutně cíleně jen zhulit. K příjemnému večeru v restauraci cigaretka patří a pokud nekuřáci nechápou, tak ať si zkusí představit vepřo-knedlo-zelo či kachnu bez piva (sám sice pivo nepiju, ale umím si představit, že jsou věci, které prostě k sobě sednou - a nedocení to nikdo, než ten, kdo to sám zcela zažije).

Militantní nekuřáci a antikuřácká lobby tvrdí, že zákazy kouření nemají vliv na návštěvnost a zisky provozovatelů restauračních zařízení. Že se naopak návštěvnost zvýšila - argumentují zejména obligátním Irskem. Ale o kolika dalších zemích ještě slyšíte, nějak výrazně? Co třeba Francie, tedy tradiční kuřácká velmoc, kde cigareta je velmi intenzivně spojena se stylem pařížských kaváren a vůbec životním stylem Francouzů? Nejsou náhodou tyto zkušenosti a statistiky nepřenositelné mezi národy? Proč se vůbec mlčí o neúspěších antikuřáckých lobby?

Závěrem - myslím si, že bychom si kolem kouření z hlediska zákonů a jejich definování vystačili a poradili sami, někde na úrovni toho, co už je, plus to, že český národ je národem pivařů a u piva se zpravidla kouří. Největším neštěstím je ovšem Evropská unie a její byrokratický systém nařizování shora od abstraktně nevolených orgánů (s nulovou odpovědností) - kde nám hrozí tlak z vnějšku. Samozřejmě nejen ohledně kouření (a té absurdní pokrytecké daňové politiky - zdanění tabáku), ale i v dalších rovinách. Mimochodem - z hlediska EU mám osobně svědomí čisté - v referendu o vstupu ČR do EU jsem v roce 2003 hlasoval proti vstupu. Mnoho věcí mi bylo jasných už tehdy a nelituji čím dál víc.

[fugas]

Většina hlasuje ať si každý provozovatel rozhodne sám, je to jeho soukromý majetek. Ano, pokud tam bude taky
sám pracovat a obsluhovat hosty, pak s tím souhlasím. Kolik ale takových majitelů znáte?
Téměř každý majitel někoho zaměstnává, většinou jsou to mladé dívky, které by jinde práci neshnaly, a které
rozhodně nejsou jeho soukromý majetek i když pracují často 12 i více hodin denně v zakouřeném prostředí.
Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům povinnost dbát, aby zdraví zaměstnanců nebylo ohrožováno kouřením na pracovištích. Nevím jak je to u zaměstnanců restaurací, asi mají smůlu. Ale co, holky jsou mladé, zdravé (zatím)
a něco vydrží. A když ne, tak padnou za svobodu - kuřáků. Znám hodně kuřáků, ale doma si nikdo z nich nezapálí.
V hospodě kouří jednu za druhou, přece si nebudou smradit ve vlastím bytě.
Pavle, jak bys hlasoval, kdyby v takovém prostředí musela pracovat tvoje dcera? Připadalo by ti to SEXY.

[antaric]

fugas: Zaměstnanci restaurací jsou, ano, dalším aspektem problematiky. Na druhou stranu se v tomto případě jedná o rizikové pracoviště a takovou okolnost by měl nastupujucí zaměstnanec znát dopředu a počítat s ní, i formou domluvené kompenzace, přizpůsobení. Riziková pracoviště jsou i v jiných oborech (např. horníci) nebo povolání se zvýšenou mírou odpovědnosti a zátěže. Je potřeba ale myslet na to, že spousta (možná většina?) zaměstnanců restaurací jsou sami kuřáci - to, že se v prostorách kouří, jim vyhovuje, nejsou sami omezování, jako jsou omezování kuřáci v jiných profesích. Umím si představit i kuřáky, kteří těm zaměstnaným v restauracích závidí - že "si mohou kouřit kdy chtějí".

Chci hlavně říct, že nic není absulutní - že všechno má svoje návaznosti a pokračování, problematika se dá rozšroubovávat dál a dál, dívat se na ní různýma očima. A nakonec i skončit u filozofických debat, jak je nespravedlivé, že Mars je dál než Měsíc.

Taky rozlišujme i třeba denní jídelny čistě pro obědy a naproti tomu noční bary, diskotéky. Myslím, že cesta ke kompromisům může vést i přes kategorizaci zařízení. Já sám, ačkoli říkám, že o (ne)kuřácké povaze restaurace by měl rozhodovat majitel, tak na druhou stranu by všechno mělo vést především k hledání modelu vyhovujícím oběma stranám.

Odmítám jen primárně onen boj nesmiřitelných dvou skupin, kdy jedna ví nejlíp, co je dobré pro druhou. A vyhlásí tomu doslova třídní boj.

[Tato]

Až bude v Česku přijat zákon o zákazu kouření v restauracích, přestanu je navštěvovat. Pokud tak zareagují i jiní kuřáci, bude to mít vliv na ziskovost těchto zařízení. Ale jestli se tak stane, je ve hvězdách. Každopádně už hospody nebudou to co jsou. Jsem zvědav, zda se pak bude zpívat : Hospůdko hospůdko malá, hospůdko nekuřácká. Chápu touhu některých nekuřáků po lokálech, kde se nekouří, ale asi něco nehraje, protože pokud by po nekuřáckých restauracích byla taková poptávka, tak by as dnes byla kuřácká hospoda raritou. Co se týče zaměstnanců, vedle dívek nekuřaček, pracují i v hospodách kuřačky, které jsou rády, že si mohou zapálit. Obdobně jako Antaric, i já hlasoval proti vstupu do EU, kterou vnímám jako odličtěný byrokratický moloch. Na závěr svého příspěvku bych si dovolil parafrázovat pana Palackého : Kouřili jsme před zákazem a budeme kouřit i po něm.

[fugas]

Pánové podle čeho usuzujete, že kouř kuřákům/kuřačkám nevadí. Žádnou takovou anketu jsem tu nenašel.
Nemyslím samozřejmě kouř s cigarety, kterou právě kouří ale dlouhodobý pobyt v zakouřeném prostředí.
Já kouřil 30 let, tak 5-10 denně většinou u piva, teď už 2 roky nekouřím kvůli zdravotním problémům.
Kdysi jsem jezdíval rychlíkem do Prahy (od nás je to asi 5hodin cesty) vždycky v kuřáckém kupé a vždycky mě z toho kouře bolela hlava. Netvrdím, že hlava bolí každého, ale příjemné to asi není nikomu.
Pohled na pěkné kuřačky ale stál za to.
V neděli jsem navštívil zdejší restauraci. Po návratu domů jsem musel všechno vysléct a to jsem tam byl jenom
hodinu. Kouření stejně nejlíp chutná na čerstvém vzduchu. Mně by nevadilo ani těch -20, kbyby to šlo...

[antaric]

fugas: Jednotlivé ankety - co není, může být. Většinu anket a diskuzí startuju já, podle nápadů, vnějších podnětů a interakcí. Kdo chce, může zakládat další diskuze a hlasování - pokud je to k věci, rozhodně to vítáme.

Dlouhodobý pobyt v zakouřeném prostředí - však ani já pro to nehoruju a myslím, že jsem to i zmínil dostatečně. Asi neexistuje nikdo, komu by vyhovovalo nepřetržitě zauzené 100% zahulené prostředí. Stejně jako všude v životě platí, že všeho s mírou.

Touhle diskuzí jsem měl na myslí, i díky kontroverznosti námětu, aby se lidé zastavili, zamysleli. Kdo z nás v rámci široké společnosti vidí svět jen černobíle, kdo chce pravdu jen podle svého, kdo je falešný jednostranný pokrytec - a nebo kdo chce hledat kompromisy, kdo se najít nějaký vyvážený stav, který by byl akceptovatelný pro obě strany.

Možná se stále znovu jen přesvědčuji, že empatiků je mezi lidmi opravdu málo, možná že zoufale málo. Empatiků ve smyslu ne když měnit či zvolňovat názor, tak aspoň přemýšlet o tom, proč druzí myslí jinak, proč mají názor jiný.

[antaric]

Jinak si ještě všimněte, podle dosavadního stavu hlasování. V anketě jsem se v rámci objektivity snažil pokrýt možnosti odpovědí od jednoho extrému do druhého extrému. Zatímco pro jeden extrém (absolutní zákaz) hlasuje poměrně dost lidí, pro druhý extrém (absolutní tolerance) dosud nehlasoval nikdo. To znamená, že i kuřáci, kterým by teoreticky mohla absolutní tolerance vyhovovat, tak sami pro ni nehlasují, jsou si vědomi pohledu i z druhé strany a jsou pro přiblížení a kompromisy, popř. se k tomu postavit selským rozumem na bázi rozhodnutí majitele (podle výsledků vidím, že pro tuto variantu se rozhodla i spousta nekuřáků, zdá se jim logická).

[lisacek]

Inu to je tak já sem pro oddělené prostory. Když du do restaurace na jídlo tak si chci vychutnat to jídlo a ne ještě k tomu přídavek dehtu a jiných dobrot.

[antaric]

lisacek: Však ono se to až tak nerozporuje s představou, že by si o povaze a uspořádání měl rozhodovat majitel. Odpovědný provozovatel by měl sám hledat řešení, které je vyhovující co nejširšímu okruhu jeho současných i budoucích zákazníků, je to v jeho zájmu a prospěchu. Že vytvoří prostředí, které vyhovuje kuřákům i nekuřákům, případně i kuřákům, co u jídla nemusí mít nakouřeno.

[Katmar]

Nevím, proč by měla být každá píčovina upravována zákonem? Pořád někdo dělá z lidí tupé ovce a diriguje jejich životy.

Kolik se smí vyrobit cukru, jakými smíme svítit žárovkami atd.

Pokud nechci do kuřácké restaurace, tak tam prostě nejdu. Je na tom něco tak nepochopitelného?

Se zaměstnáním je to to samé.
Každé zaměstnání přináší rizika...
- Kdo z Vás by chtěl pracoval v uranovém dole?
- Kdo z Vás by chtěl pečovat o nemocné s AIDS?
- Kdo z Vás by chtěl být popelářem?
- Kdo z Vás by chtěl čistit stoky?
- Myslíte si, že i jen sedět celý den u počítače je bez zdravotního rizika?

Prostě každý z nás si může (zatím) svobodně vybrat zaměstnání, které mu vyhovuje. (Dostupností, odměnou, naturelem, atd.)

Ne každý může - a současně chce - být modelka - že.

Takže když se mi nechce dělat v zakouřeném prostředí tak du dělat jinam. Zcela přirozeně se v některých kolektivech kouřilo a jiných ne. Aniž to musel někdo nařizovat shora.

[Billda]

Nemám na to vyloženě vyhraněný názor; z anketních možností jsem zatrhl třetí možnost s tím, že bych asi byl spíše než pro povinně oddělené prostory pro povinně vyhrazené doby, kdy by se nesmělo kouřit (např. v době oběda apod., kdy např. pracující veřejnost v těchto zařízeních uplatňuje své zaměstnanecké benefity - lidově stravenky). Jinak obecněji jsem zastánce spíše exteriérového kouření - opravdu není nic horšího než zažraný puch z cigaretového intenzivního kouře v interiéru...

[muryru]

Povinně něco nařizovat, ať tak či onak, je nesmysl, ideální jsou oddělené kuřácké a nekuřácké prostory (a zdaleka ne jen v restauracích, mělo by tak být i na jiných veřejných místech, včetně vlaků-rychlíků), pokud je prostor menší,
tak podle úsudku majitele a jeho klientiely. Kuřák i nekuřák by se měl cítit v podniku (i jinde) příjemně a nediskrimován.

[antaric]

Je na tom něco tak nepochopitelného?

Možná malinko offtopic, ale musím se přiznat, že se mi strašně líbí a imporuje Katmarův jednoduchý, prostý a úderný způsob vyjadřování Katmara (i Aničku) mám prostě moc rád a jsem rád i za to, že se můžeme osobně relativně často vidět na nejrůznějších akcích a aktivitách - jsem za to přátelství vděčný. Jen nevím, jak mu mám vylepšit hodnost tady na fóru - VIP+ sponzor mi přijde už jako nedostatečné

[Dara]

Ja som hlasovala za tretiu možnosť. Myslím si, že majitelia reštaurácii by nemali nikoho obmedzovať, a preto by v každom podniku mala byť fajčiarska aj nefajčiarska časť. Mnohí sa asi pohybujete prevažne v Prahe, kde to nieje také aktuálne (hustota reštaurácii na km štvorcový ), ale na mnohých miestach jednoducho človek nemá na výber X podnikov, kde sa môže najesť alebo občerstviť. Mne osobne fajčiarske reštaurácie veľmi vadia, či už ako matke, alebo ako človeku ako takému. Za ideálne riešenie považujem napríklad kaviarne v nákupných centrách, ktoré sú väčšinou otvorené do veľkého priestoru, vďaka čomu si v nich viem vychutnať aj cigaretu. V bežných priestoroch kaviarní a reštaurácii sa dym nepríjemne nahromadí, a neviem si predstaviť v takom zadymenom priestore jesť, respektíve tráviť dlhší čas. Samozrejme ideálne je to v lete, keď sú otvorené terasy.

[Katmar]

Trošku mám dotaz asi k tomuto tématu.

Nevztahuje se náhodou zákon na ochranu menšin i na kuřáky?

[Katmar]

Na facebooku vznikla skupina "Ano restauracím bez kouře" https://www.facebook.com/RestauraceBezKoure?fref=ts
Po krátké diskuzi, jsem je požádal o předložení důkazů na základě kterých tvrdí, že je pasívní kouření škodlivé.
A co se nestalo?
Nejdříve odpovědi "že to vědí všichni" respektive, že to nějaká organizace ODHLASOVALA (WHO). Což nemá s důkazy nic společného.
Po dalším nátlaku z nich vypadl odkaz na wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pasivn%C3% ... 99en%C3%AD
Kde je mnoho dalších odkazů, většinou na nějaké kolektivní rozhodnutí nějakého orgánu o škodlivosti - ALE OPĚT ŽÁDNÁ STUDIE, KTERÁ BY ŠKODLIVOST DOKAZOVALA.
A pak je tam tento odkaz: http://www.zvedavec.org/clanky_368.htm
Jedná se o rozhodnutí SOUDU, které tvrzení agentury EPA o škodlivosti pasívního kouření rozcupovalo na hadry.

Zde pár výňatků ze soudního rozhodnutí:

V roce 1993 zveřejnila EPA svou analýzu různých jiných studií týkajících se ohrožení nekuřáků pasivním kouřením. Původně bylo bráno v úvahu třiatřicet studií. Z tohoto počtu EPA vyňala hned na začátku dvě a pak ještě jednu, neboť jejich výsledky nebyly takové, jaké EPA vidět chtěla. Ze zbývajících třiceti studií začala EPA vytvářet konečný rozbor. V průběhu práce na tomto rozboru bylo z analýzy vyjmuto dalších devatenáct studií, neboť ani ty se agentuře EPA nehodily. Výsledné dílko tedy staví na pouhých jedenácti studií z původních třiatřiceti.

Na základě RR faktoru 1,19 pak EPA dále rozhodla, že pasivní kouření je karcinogenem třídy A (Class A Carcinogen). Není bez zajímavosti, že jiné substance s RR faktorem mnohem vyšším (2,6 a výše, tedy nad 160 procent) EPA do karcinogenů třídy A nezařadila.

Existuje znepokojivá evidence, že EPA si vybrala ke své zprávě pouze ty studie, které jí vyhovovaly. Ale soud nemá k dispozici kritéria, kterými se EPA při svém výběru řídila, a nemůže tedy rozhodnout, zda a nakolik ovlivnily nezahrnuté výzkumy konečné závěry studie EPA. Soud rovněž nemůže prokázat, zda šlo o náhodu nebo úmysl.

Žalobce tvrdí, že EPA nezahrnula do svých studií výzkumy pasivního kouření na pracovišti, výzkumy vlivu pasivního kouření na děti a také dva rozsáhlé americké výzkumy, zkoumající vliv pasivního kouření na partnery kuřáků, protože uvedení těchto výzkumů by neumožnilo dojít k výsledkům, které EPA chtěla vidět. EPA uvedla čtyři důvody, proč tyto výzkumy nezahrnula. Hlavním bylo to, že tato data jsou méně rozsáhlá a tudíž jim nelze příliš věřit. Zbývající tři důvody hovoří o tom, že výzkumy neobsahují dostatek informací. Přeskočená studie byla označena jako neadekvátní, aniž byl sdělen důvod.

Soud konstatoval, že neexistuje žádný důvod, proč by menší výzkumy měly být pro potřeby meta-analýzy méně průkazné. Jednou z vlastností meta-analýzy je právě schopnost využít i menších studií.

Záznam a následné vysvětlení EPA jasně potvrzuje, že za použití standardních analytických metod EPA nemohla dokázat zaznamenatelný výsledek ve své studii. Analýza zdrojů při použití úrovně významnosti 0,05 a úrovně důvěryhodnosti 95 procent (obvyklé statistické hodnoty používané při analýze) by došla k závěru, že relativní rizikový factor (RR) je roven jedné. Byl proveden nový výpočet, ve kterém EPA použila stejnou úroveň významnosti, ale snížila úroveň důvěryhodnosti na 90 procent, aniž dokázala přesvědčivě vysvětlit proč. Tím se podařilo dosáhnout hodnoty RR 1,19 – stále ještě velmi slabé hodnoty. Tento způsob výpočtu klade znepokojivou otázku, zda RR 1,19 je dostatečně věrohodná evidence k zařazení pasivního kouření do karcinogenní třídy A. S tak slabým výsledkem, i kdyby jen frakce obvinění z výběrů studií a metod byla pravdou, EPA nemůže vykázat žádnou znatelnou asociaci mezi pasivním kouřením a rakovinou plic.

EPA veřejnosti oznámila závěry dříve, než vlastní studie vůbec začala. Porušila procedurální požadavky zákona, upravila zavedené procedury a vědecké normy k potvrzení předem veřejně oznámeného výsledku. Agresivně zneužila své zákonné autority a své pověsti k rozšíření svých nálezů k zákazu výrobků žalobce a k ovlivnění veřejného mínění. V procesu řízení RR pro pasivní kouření vědomě a úmyslně nevěnovala pozornost některým informacím a vytvořila závěry na základě pouze vybraných informací. Nezveřejnila důležité nálezy a nebyla před tímto soudem schopná dostatečně vysvětlit své počínání. Její čin zanechal na její pověsti značné pochybnosti. Ale to ji nezabránilo, aby nevyužila síly své autority k tvrzení, že pasivní kouření způsobuje rakovinu. Soudu se zdá pravděpodobné, že sběr všech důležitých informací, výzkum a oznámení výsledků byly vedlejším procesem celé studie. Hlavní snahou EPA bylo potvrdit, že pasivní kouření je karcinogenem třídy A.

[peterhh]

Pocul som ale ze vo svete su aj zakazy fajcenia v kaviarnach a baroch a fajci sa pred podnikom

[SESA]

Opět variace na známé téma..
http://www.lidovky.cz/zakaz-koureni-v-r ... mpaign=sph
Zatímco kuřačka Dana Morávková navrhuje restaurace rozdělit (s tím celkem souhlas), tak jiná "takykuřačka" Cajthamlová se těší na nekuřácké restaurace.. To je dobrá kravka - to jako dnes nejsou nekuřácké nebo jak??
Zet'ová, Bendová.. no radši bez komentáře.
Můj názor je ponechat rozhodnutí na majiteli - nápis kuřácká nebo nekuřácká hospoda, restaurace. Jednoduché, účinné.
Já taky nelezu do čajoven, pizzerií, modních butiků. prodejen zdravé výživy, wellnes center a pochybných vinoték - co jsou na každém rohu... Asi tak.

[Dara]

V podstate súhlasím s názorom Heleny Zeťové. Treba mať aj kus sebareflexie... Osobne sa mi veľmi nepáčia názory niektorých z Vás. Pripadajú mi rovnako zcestné ako názory ľudí, ktorí by fajčenie chceli úplne zakázať. Nerozumiem, ako môžete popierať fakt, že fajčenie môže naozaj nefajčiarov obťažovať alebo dokonca až obmedzovať. Ľudia ktorí sa so mnou chcú stýkať sa musia naučiť brať cigarety ako súčasť mojej osobnosti a očakávam, že mi moju malú neresť budú plne tolerovať. Lenže čo s ľuďmi, ktorí si len sadli k vedľajšiemu stolu v reštaurácii? Prečo by oni mali znášať moje zlozvyky? Veď predsa o moju spoločnosť nestoja!

Katmar: Vážim si, koľko toho robíš pre fungovanie tejto stránky..ale neuraz sa, Tvoje názory niesu hodné jedného dospelého človeka. Neviem, či si naozaj taký zaslepený že si myslíš že fajčenie nieje škodlivé, alebo to tak len cielene prezentuješ. Keby pasívne fajčenie sto krát nebolo škodlivé, čo nám - fajčiarom dáva právo rozhodovať o nefajčiaroch a o tom, aký vzduch budú dýchať? Keby som si vedľa Tvojho domu postavila napríklad otvorený sklad sypkých hnojív, ktoré by pri manipulácii prášili na Tvoj pozemok a Ty by si ten vzduch musel dýchať, tiež by si písal o slobodnom podnikaní a tolerancii? A držal ústa a krok, pretože "neexistuje priama štúdia"?

Nemám rada "militantné" protifajčiarske ťaženia, ale toto brojenie proti všetkým zákazom mi pripadá spoločensky omnoho škodlivejšie... Akýkoľvek extrémizmus v tomto nemá zmysel. Nezaškodila by troška pochopenia pre tých ostatných................
Úprimne.. som sklamaná.