Závislost - milujete nebo nenávidíte?

[antaric]

Jako kuřačka si nejspíš uvědomujete svou závislost na cigaretách. Ačkoli mnohé z vás se závislé být necítí - dokážete vydržet i delší dobu několika dní (patříte tak spíš do kategorie příležitostných kuřaček). Jiné kuřačky svou závislost raději popírají, před společností (ale závislé objektivně jsou).

Jak se ke své závislosti stavíte vy? Nenávidíte ji - ať už z jakýchkoli důvodů? Nebo je vám to jedno, neřešíte to? Nebo to berete, že to ke kouření prostě patří? A nebo dokonce závislost milujete, právě proto, co vám cigareta a vychutnání umožňuje - tedy to, co nikdy nekuřáci nepoznají?

Nebo se vám závislost líbí proto, že po nějaké době abstinence (většinou vynucené) se dočkáte vytouženého okamžiku odměny - zapálit si a vychutnat si cigaretku? Cítíte ty záchvěvy slasti a uvolnění, po celém těle?

[Dara]

Sama za seba na túto tému neviem odpovedať, nakoľko som sa nad tým nikdy nezamýšlala. Závislosť je podľa mňa prirodzenou súčasťou fajčenia, a myslím si že k "nej" nemám žiaden vzťah. Túto otázku som teda vôbec nechápala.... Až donedávna. Pred pár dňami som presne pochopila čo ňou antaric myslel. Strávila som pár dní s dvoma opačnými extrémami a vtedy som si uvedomila o čo vlastne ide Aj by som sa o tom rozpísala.. ako rozdielne môžu fajčenie vnímať dve veľmi podobné a dokonca aj blízke osoby. Akurát neviem, či by sa to niekomu chcelo čítať

[Katmar]

To Dara: Rozhodně se rozepiš! Od toho jsme tady diskuzní fórum.
Každý může prezentovat své názory, niterné pocity atd.
Myslím, že komunita zde na fóru je natolik kultivovaná, že nikoho za jeho vnitřní pocity a názory nebude nijak znehodnocovat.

[m222]

To Dara: Jsem taky pro, klidne se rozepis. Radi si pocteme. Martin

[antaric]

m222: Dara se už rozepsala více, nicméně se rozhodla to ponechat uzavřenému publiku - svůj příběh napsala do VIP sekce (skryté ne VIP uživatelům).

[octarine]

Já jsem z té skupiny, která závislost miluje. Kouřím cca 7 let, ale moc lidí to neví a hlavně v práci se ke kouření všichni, až na jednoho kolegu - kuřáka, staví negativně. Proto zatím kouřím až když přijdu z práce. Pravdou je, že poslední 2 hodiny v práci se už těším, až si konečně zapálím. Pak vykouřím první cigaretu, za 10 minut druhou a další si dávám po hodině. Celkem cca 8 cigaret za den. Ale při té první se krásně uvolním a tyto pocity zná opravdu jen kuřák. Ten pocit bych chtěl zažívat častěji, ale přichází cca po těch 15 hodinách bez cigarety. Rád bych začal kouřit veřejně i v práci, ale nechci se připravit o ty nádherné pocity závislosti. Chtěl bych proto nějak svou závislost zvýšit, ale nenapadá mi jak. Nevíte někdo jak na to, nebo jestli to vůbec jde? Není ta doba u každého dána - třeba geneticky - nějak jinak? Rád bych se vypracoval na krabičku za den. Jinak kouřím modré Lucky strike a občas prokládám červenými. Díky za reakce.

[fugas]

Octarine ty vůbec závislý nejsi. Správný závislák kouří hned po probuzení alespoň 2 cigarety. 8 cig za den to je hodně
slabé. Nechápu proč děláš hodinové přestávky mezi cigaretami, je ti snad špatně?

[Dara]

fugas: To čo si napísal je hlúposť.

[fugas]

Hloupost je co? Že chce kouřit krabičku denně a neví jak to udělat? A nebo že není závislý?
Dokázala bys mu poradit líp jak se kouří krabička denně?
A není hloupost, že chce někdo kouřit krabičku denně, když na to nemá vůbec chuť?
Na hloupé přání-hloupá odpověď.

[Chumelinka]

Ahojte.
Mne závislosť skôr vadí. Fajčím rada, ale závislosť cítim ako niečo, čo mi sťažuje život.

[fantomas]

Za normálních okolností,když můžu přirozeně kouřit,tak závislost ani nevnímám.Pokud si ale nemúžu zapálit,tak závislost přijde na mou mysl,a o to více se těším,až si zase zapálím,takže je to vlastně tak trochu přínos

[octarine]

Ahoj, tak se hlasim po cca 8 mesicnim experimentovani. Fugas mel pravdu s tim, proc kourim tak malo, ac se mi jeho reakce nelibila. Vzdycky jsem si myslel, ze kurak ma s casem potrebu kourit stale vic, ale aspon u me to tak nefungovalo. Telo bylo zrejme zvykle na jistou davku nikotinu, kterou dostavalo v urcitou dobu. Zacinal jsem vzdy kourit az odpoledne, pravidelne kolem 4, takze asi prave proto prichazela potreba zapalit si, nejakou dobu predtim. Jinak si to nedovedu vysvetlit. Zavislost to urcite byla, ale slaba. Zacal jsem tedy kourit verejne. Prvni cigareta po snidani, dalsi po prijezdu do prace (cca 30 minut) a dalsi nasledovaly zhruba v hodinovych intervalech. Ze zacatku jsem jsem ani nemel potrebu kourit, ale casem jsem uz po te hodine potrebu citil. Cca po trech mesicich jsem zkusil vysadit. Rano jsem vstal s tim, ze si nezapalim, ale nevydrzel jsem to. Asi po dvou hodinach jsem dostal takovy abstak, ze jsem vykouril tri cogarety za sebou. Projevovalo se to tak, ze byl znacne nervni, vubec jsem se nemohl soustredit na praci a mel jsem nezvladatelnou chut na cigaretu. Zkousel jsem to jeste nekolikrat, ale vysledek byl stale stejny, nebo spise naopak. Cim dele jsem se snazil nekourit, tak tim vice cigaret jsem za cely den vykouril. Nejhorsi jsou take dlouha jednani v praci, odkud clovek nemuze utect. Casem jsem se tedy naucil, ze kdyz dopredu vim, ze nebudu moci treba 3 hodiny kourit, dam si predtim alespon 2 cigarety a zadrzuji kour, abych do sebe dostal co nejvic nikotinu. Ted jsem na tom tak, ze rano, abych vubec nastartoval, potrebuju 2 za sebou a spotreba za den je 20-25. Nedavno jsem take presel na tvrda Macka v domeni, ze se spotreba snizi, ale nezmenila se. Bez cigarety v soucasnosti vydrzim 3 hodiny, ale to uz je maximum. Neveril bych, ze se zavislost behem pul roku takhle vyrazne prohloubi, nicmene ji vnimam stale velmi pozitivne, mnohem vic, nez predtim. A to hlavne diky tomu pocitu uvolneni a chuti na cigarety.
Take jsem si nasel pritelkyni, tez kuracku. Kdyz jsme se poznali, kourila 5 za den, dneska je na 15 a vzajemne se podporujeme, je jen mene zavisla. Horsi to bylo vyrovnanim rodiny s tim, ze jsem zacal kourit. Porad mi to vycitaji, ale vypada to, ze uz si pomalu zvykaji. Nelituju toho, ze jsem zacal verejne kourit a jsem rad zavisly.

[Sisian]

Lidičky nedá mi to nereagovat.
Milovat i nenávidět sou silný slova pro cíga a kouření.
Kouřim, neumim přestat a nedělam s toho takový citovky.
Partner mě poznal jako kuřačku a nikdy se doma neč¨řešilo jesli to miluje nebo nenávidí.
Taková jsem a budu. Jinak dobrý názory tady padaj.

[david.p]

Závislý jsem velmi, takže k tomuto tématu asi mám co říct.. Mezi milováním a nenáviděním je třeba hledat kompromisy. Svou závislost bych miloval, kdybych byl rentiér a mohl bych kouření věnovat čas kdykoliv a jak často chci. Naopak bych ji nenáviděl, kdybych se nesžil s elektronickou cigaretou, byl de facto otrokem výhradně klasických cigaret a ty by mi mnohdy znemožňovaly normálně fungovat. Takhle je to o hledání vhodného modelu, jak se závislostí spokojeně žít, což se mi, myslím, daří, a i díky tomu své závislosti rozhodně nelituji a mám ji svým způsobem rád .

[Vlaďka]

Já to vidím jednoznačně pozitivně. Hlavně v případě kuřaček závislost znamená, že se žena s cigaretami už úplně sžila, neumí si život bez nich představit a jde tak vlastně o dokonalou symbiozu. A na kuřačkách to je i poznat. Od jistého muže jsem kdysi slyšela krásný bonmot - žena je nejkrásnější tehdy, když si touží zapálit a konečně to může udělat. A to zkrátka bez závislosti na cigaretách nejde .....

[George]

S vlaďčiným známým se dá jedině souhlasit. A s Vlaďkou taky - závislé kuřačky kouří elegantněji než ty příležitostné.