Ahoj

od **začátečnice** » pondělí 11. 5. 2009 21:30

Ahoj, vzhledem k tomu, že jsem se na Vašich stránkách zaregistrovala nově, chtěla bych všechny pozdravit a poděkovat za úžasné stránky, na které jsem narazila vlastně náhodou. Vzhledem k tomu, že jsem sama začala kouřit poměrně nedávno a zatím narážím vesměs na nepochopení okolí, je opravdu příjemné vědět, že existují lidi, kteří ženy v kouření podporují. Začala jsem kouřit až v svých 23 letech. Vždy se mi to líbilo, ale jsem z nekuřácké rodiny a přítel je také nekuřák, takže zatím se musím hodně skrývat a omezovat. Zatím kouřím asi čtyři měsíce a chutná mi to. Zezačátku to sice nebylo ono, ale vytrvala jsem a teď už si cigaretu vychutnávám. Dřív mi dělalo problém vykouřit pět cigaret denně, teď je to tak 10 až 15. Četla jsem některé příspěvky tady na diskusi a jsem moc ráda, že jsem objevila lidi, kteří se na kouření dívají pozitivně jako já. Takže přeju hodně zdaru a dík za super stránky.

od **antaric** » úterý 12. 5. 2009 9:19

Ahoj Pavlo, zdravím Tě a vítám na našich stránkách, za sebe, za spoluadmina muryru a věřím, že také za všechny ostatní. Příspěvek jako Tvůj je vždycky pro nás potěšením, radostí a povzbuzením. Potěší nás, pokud se zapojíš i dále, budeš-li součástí. Díky i za Tvůj příběh a vztah ke kouření - můžeš si být jistá, že jako kuřačka jsi a budeš vnímána pozitivně a podporována, ve vychutnávání, doufám, že Ti bude i příjemné, že jsi s cigaretou přitažlivější...

Napadá mě, podle toho, co jsi napsala, připadáš si nebo už jsi závislá..? Už cítíš, že se bez cigaret neobejdeš, chybí Ti, jsi nepříjemná, když si nemůžeš zapálit..? Nebo to vychutnávání a slast začíná dokonce být takové, že kdyby ses rozhodovala u otázky, kterou by Ti dal přítel (nekuřák), že buď on nebo cigarety, bylo by to druhé pro Tebe silnější..?

Budu se těšit, pokud tady budeš s námi, případně jsi i zvána na některé z dalších plánovaných živých setkáních příznivců stránek :-)

od **začátečnice** » úterý 12. 5. 2009 12:57

Ahoj, jsem moc ráda, že jsem konečně obdržela i kladný ohlas na to, že jsem začala kouřit, moc děkuji za uvítání.
Co se týče Tvých otázek. Myslím, že ta závislost se u mě začíná pomalu objevovat, možná je to tím, že sama jsem už od začátku měla za svého kouření radost, tudíž je spojeno s převážně kladnými pocity. Je pravda, že když jsem v práci, chodím kouřit ven (v práci je kouření zakázáno) a když musím svou přestávku na cigaretu posunout, nejsem ráda. Nejsem vysloveně nepříjemná, ale vadí mi to.
Ohledně přítele...nevím....zatím si myslí, že mě to přejde, ale já jsem mu rovnou řekla, že když jsem sama dobrovolně začala, tak s tím končit nehodlám, naopak bych byla ráda, kdybych si mohla zapálit častěji i v jeho přítomnosti, což mi zatím moc netoleruje. Když si zapálím jednu cigaretu, tak to ještě nějak zvládá, ale když sahám třeba po druhé, tak mu to vadí. Asi je to šok, známe se rok, nikdy jsem nekouřila a najednou si zapálím ráno u snídaně, asi si musí prostě zvyknout. Uvidíme, jak se to vyvine, ale kouřit kvůli němu nepřestanu. S cigaretou se cítím dobře, teď už mi i chutná, tak nevím, proč bych to měla měnit.:o)

od wt » úterý 12. 5. 2009 14:55

Ahoj,
jaké důvody Tě vlastně vedly k tomu rozhodnutí začít kouřit? :-)

V tomhle pozdějším věku bych to nejčastěji viděl na určitý tlak kuřáckého okolí, ve kterém se člověk pohybuje, což ale asi nebude Tvůj případ. Přeji hodně příjemných chvil s cigaretou.

od **začátečnice** » středa 13. 5. 2009 9:15

Ahoj.
Ty důvody, které mě k tomu vedly, byly takové, že se mi to prostě líbí. Asi se ptáš, proč jsem teda nezačala kouřit dřív. Pradoxně to bylo právě proto, že jsem nechtěla začít kouřit z důvodu tlaku kuřáckého okolí. JInými slovy, chtěla jsem to udělat tak, abych věděla, že jsem se opravdu rozhodla já a ne moje spolužačky, popřípadě kolegové. Tak dlouho jsem se odhodlávala proto, že jsem dlouho bydlela u našich, kteří jsou zapřísáhlí nekuřáci, takže tam by mi to těžko tolerovali a asi by se mi to i hůř vysvětlovalo. Navíc, co si budeme nalhávat, cigarety jsou čím dál dražší a faktem je to, že dokud jsem od našich dostávala "finanční dávky" každý víkend, když jsem odjížděla do školy, a s omezenými finančními prostředky jsem měla vystačit celý týden, neměla jsem moc na rozhazování. Teď, když si vydělávám sama, je situace lepší a můžu si cigarety dovolit.

od **bodlok1** » středa 13. 5. 2009 11:16

Více takových začátečnic ... :-)

od **David77** » středa 13. 5. 2009 14:35

Ahoj Pavlo, jako začátečnice tě vítám na našem fóru. Jsem moc rád, že se ti kouření cigaret velice líbí.
Mě je 30.let a kouřit jsem začal nedávno. Dřív jsem kouřil příležitostně, dneska pravidelně, ale jelikož rodiče jsou zapřísahlý nekuřáci, tak je to velký problém. Kouřím tak nějak jen cestou na autobus, do práce, v restauraci, na ulici atd. Nekouřím tedy nějak moc cigaret (4 denně), ale v restauraci i 15 denně. Bohužel mám astma, ale to mě neodradí, jelikož beru léky a vše je v pohodě. Kouřit chci, ale bohužel to tajím.
Také budu mít brzo byt a už se moc a moc těším, až si prostě zapálím v posteli nebo u snídaně či kdekoliv jinde.
Plně tedy chápu tvé problémy s rodiči, s přítelem a jsem rád, že nejsem sám, který jsem začal takhle v pozdním věku.

Mám na tebe pár otázeček:
1) Jaké cigarety kouříš a jak ti chutnají? Slabé nebo silné?
2) Při jakých činnostech doma kouříš?
3) Jak reagovali na tebe v práci, když jsi začala tam kouřit a jaké tam máš možnosti kouření?
4) Vědí to tvoji rodiče, že kouříš a plánuješ jím to říci?
Jak na to reagovali tvoje kamarádky?

Mě by vůbec nevadilo, že by má případná partnerka začala kouřit. Naopak mě se to moc a moc líbí. Problém je to u rodičů, ale za určitých okolností to jde utajit.

Díky předem za odpověď.
Ahoj Ppss - Petr

od **začátečnice** » středa 13. 5. 2009 23:36

Ahoj Petře.
Musím říct, že když jsem četla Tvůj příspěvek, připadalo mi, že mi mluvíš úplně z duše. On je to skutečně problém sdělit svému nejbližšímu okolí, že člověk začal kouřit. V jistém ohledu je to trochu směšné. Jsme přece dospělí lidé a jedinou věc, kterou jsme udělali je, že jsme začali kouřit. Neprzníme malé děti, nikoho nezavíráme do sklepa ani netrpíme žádnou jinou úchylkou, tak proč se musíme skrývat a pořád si lámat hlavu s tím, jak naše kouření přijmou ostatní? Asi proto, že společnost je teď primárně protikuřácky naladěná, což mě pěkně štve.
Jinak k Tvým dotazům. Kouřím zatím lehké cigarety, protože mám pocit, že až mi nebudou stačit, přitvrdit můžu kdykoliv. Zkusila jsem tvrdé, ale zatím mi to moc neříkalo, to bude asi tím, že jsem opravdu začátečnice. No a ze značek mi nejvíc chutná Marlboro...moc jsem jich teda nevyzkoušela, ale LM nic moc a všemi oblíbené Viceroy mi taky moc nejedou...ale jak jsem řekla, znalec opravdu nejsem a v té chuti se teprve hledám.:o)
Jinak doe kouřím hlavně když se učím nebo připravuju materiály do práce.Taky si zapálím třeba u televize nebo když vařím a něco drobného uklízím.Ale u činností, kdy dlouhodobě potřebuju obě ruce, to nejde...bohužel.:o)))
V práci byli dost překvapení, ale vzali to v pohodě. Kolegyně kuřačky mě samozřejmě podporují, nekuřačky si myslí, že jsem blázen. Možnost kouření je taková, že máme místnost,kde můžeme kouřit, ale teď je hezky, tak chodíme ven. Přímo na pracovišti je ale kouření zakázáno a navíc se živím tím, že učím angličtinu, takže během výuky si bohužel zapálit nemůžu.
Našim to asi budu muset říct, protože když člověk kouří v bytě,tak se to těžko utajuje...jednou máma přijde nečekaně na návštěvu potom, co jsem si dala cigaretku u televize a to pak budu těžko vysvětlovat. Navíc, když to neudělám já, brzo mě asi práskne přítel.:o)))
Kamarádky jsou v pohodě. Sice je prý nezvyk vidět mě s cigaretou, ale pomalu si zvykají.Navíc některé z nich taky kouří, takže alespoň můžeme kouřit spolu.
Škoda, že můj přítel není jako ty. Ten totiž to, že jsem začala kouřit nijak neoceňuje. Když kouřím před ním, tak vysloveně skřípe zubama a je vyloženě naštvanej, že kouřím víc, než na začátku. Když jsem začínala, řekl mi, že dvě nebo tři cigarety za den mi může tolerovat, ale já jsem se během té doby vypracovala na 10 až 15, podle toho, jak je příležitost. No uvidíme, jak to dopadne. Mrzí mě, že přítel není tolerantní. Ideální by bylo, kdyby sám byl kuřák, ale myslím, že on kouřit nezačne, ale já taky nepřestanu, takže se asi budeme hádat.:o)
A co ty? Jak na tvoje kouření reagovalo okolí?
Zdraví Pavla.

od **Kasoun** » čtvrtek 14. 5. 2009 6:37

Ahoj Pavlo a diskutující,

nedá mi to, abych se taky nevložil do diskuse. Mě se kouření u žen líbilo už od puberty a vždy jsem si přál mít za přítelkyni kuřačku. Sám jsem nekouřil moc, ale bylo mi vyloženě příjemné si zapálit v ženské přítomnosti. Všechny mé přítelkyně kuřačky byly, takže jsme si vesele pokuřovali a bylo to fajn.
S mojí nynější přítelkyní jsem něco přes rok. Je to naprosto úžasná ženská, ale nekuřačka. Strašně bych si přál, aby začala kouřit (když se trochu víc napije, tak si i zapálí), ale asi se mi to nesplní. Naopak ona mi nenásilnou formou sdělovala, že mi to s cigaretou nesluší a já tak nějak sám od sebe toho nechal (i když při vyjímečných příležitostech si také zapálím).
A proč to píšu? Všechno je o toleranci a pochopení. Takže jestli Tě Tvůj přítel má opravdu rád, smíří se i s tím, že jsi kuřačka. A mě nezbyde než mu v tomto ohledu tiše závidět ... :-)

Ale jinak je ta má ženská nejbáječnější na světě !! :-D

od **Tato** » čtvrtek 14. 5. 2009 8:36

Ahoj Pavlo, rovněž i já bych Tě rád pozdravil a přivítal na stránkách. V době protikuřácké kampaně, kdy nám média neustále podsouvají ,jak normální je nekouřit a ti co kouří, touží přestat, jsem moc rád, když si mohu přečíst něco, co mi mluví z duše. Cigareta je skvělý relax a např. kafe bez ní mi prostě nechutná.
Rovněž i já pocházím z nekuřácké rodiny a ačkoliv kouřím již dvacet let, před rodiči bych si nezapálil. Vpráci je poměrně dost kuřáků a kuřaček, ale musíme chodit na terasu, což mi trochu vadí, ale na druhou stranu ty kuřácké přestávky mají též své kouzlo.
No s přítelem nekuřákem je asi potíž, ale myslím, že život není jen o kouření a tak to nějak překonej. Hlavně jestli si s ním rozumíš v jiných věcech. Znám plno známých, kde kouří pouze ona a je zajímavé, že si pak klidně zapálí doma, zatímco v opačném případě musí chlap chodit na balkon. Tak nevím, zda je to tím, že ženy vládnou nebo zda jsou muži prostě tolerantnější.
Pavlo přeji Ti mnoho hezkých chvil s cigaretou a těším se na Tvé další příspěvky do diskuze.

od **muryru** » čtvrtek 14. 5. 2009 11:56

No i já musím Pavlu přivítat na stránkách, mám radost že se osmělují kuřačky, i začátečnice, k napsání svých "příběhů" na našich stránkách,
a nacházejí zde spřízněné duše.
Je to další důkaz toho, co jsem sám - ať už u sebe nebo svého okolí, přátel - měl často možnost vidět.
Kuřačka často žije s partnerem-nekuřákem, kterému její kouření velmi vadí a nutí ji přestat. Stává se i to, že kouření partnerky vadí partnerovi, přestože je sám kuřák. Znám silné kuřáky-muže, kteří mají nekuřačky a velmi by jim vadilo kouření partnerky.
Naopak spousta milovníků kuřaček (nebo kuřáků s kladným vztahem k cigaretám) žije s nekuřačkou, nebo bez partnerky, a naopak celý život touží po půvabné, podobně naladěné kuřačce.
Je zajímavé, že mezi námi obdivovateli kuřaček je hodně nekuřáků, slabých kuřáků, nebo kuřáků, kteří s kouřením začli v pozdějším věku, než je obvyklé.
Já sice k cigaretám přičichl velmi brzy, ještě na základní škole, ale nikdy jsem se nestal klasickým závislým kuřákem, a dnes kouřím jen příležitostně, ovšem mívám jisté periody rozkouření :-)

Chtěl jsem říct, že ta ideální symbióza nenastane zdaleka vždy,
jak říká správně Tato, život není jen o kouření, a kuřácké sympatie
"doma nepochopená" kuřačka může získat mimo partnerský vztah.

od **Evelika** » čtvrtek 14. 5. 2009 22:40

Ahojky Pavlo, právě jsem dočetla až sem a rozhodla se, že Tě taky přivítám! :-)

tentokrát ale za nás ženský.
Jsem ráda, že zde budou přibývat další příspěvky od kuřačky:-))
Jinak co se týká Tvého partnera...souhlasím s názorem, že život nejni jen o kouření a že vše je to jen o toleranci...
Hezky to napsal muryru: kuřácké sympatie "doma nepochopená" kuřačka může získat mimo partnerský vztah. Takže ti přeju nejen hodně příjemně prožitých chvil s cigaretkou, ale aj příjemné chvíle tady na stránkách... ;-)

od **David77** » pátek 15. 5. 2009 6:26

Ahoj Pavlo, zdravím Tě. Díky za odpověď. Přesně máš pravdu, neboť opravdu kouření cigaret není nic hrozného pro společnost třízněného, že má dneska člověk fakt pocit, že se musí skrývat. Opak je však pravdou, vždyť je to normální věc známá několik staletí.
Také mě štvou zákazy kouření. Dřív se mohli kouřit na zastávce, řidiči v autobuse, v kanceláři, na chodbách úřadu, na chodbě paneláku a dnes je to všechno zakázané. To je pak velký rozdíl kouření. Dnes chtějí pomalu zakázat kouření v restauracích a určitě rádi by zakázali i kouření v bytě atd.

S tím skrýváním to není vůbec lehké. Já třeba kouřím tak nějak vždy mimo domov, ale zatím kouřím kolem 4-5 cigaret denně, takže to jde. Až se moje dávka zvýší, tak to budu muset i říct nějak rodičům. To bude však velmi velký problém, protože oni jsou nekuřáci a vše mě budou rozmlouvat a pokládat za blázna. Třeba řeknou - nekuř, máš rozum, jsi blázen, bude se ti hůř dýchat. Už teď je slyším, jak budou reagovat, ale asi se s tím jen tak nesmíří. Jakou čekáš ty reakci o tvých rodičů?
Jinak pokud jdu si třeba sednout na delší dobu někam do restaurace, baru, tak samouzřejm. vykouřím mnohem víc a do třeba 3 zasebou a to je krásná pohoda. Bohužel to není každý den.

Kolik cigaret plánuješ tak za den maximálně vykouřit? Myslíš, že jsi na nic už závislá nebo to je jen psychologická závislost?

Určitě kuřačky v práci, kamarádky jsou rádi že kouříš. Oni ty kuřácké přestávky mají své kouzlo a človějk se pěkně odreaguje od práce. Škoda, že se nemůže kouřit při práci. To by bylo dobrý co?

S tím partnerem je to problém, ale mě by holky kuřačka vůbec nevadila a také by mě nevadilo, kde kouří v bytě a kolik jich dá za den vykouří. Já jsem tolerantní, takže z mé strany žádný problém. Dokonce mi nevadí cigareta v posteli, pokud nevznikne požár. Momentálně jsem bez přítelkyně, takže to nějak neřeším, ale raději kuřačku, než nekuřačka. Také nechci, aby omezovala zase mě.
Rád mjsem s mým bratrancem, ten je totiž velmi silný kuřák. Vypracoval se na 40 cigaret denně a tem mi cigarety nebízí a jakmile jsem s ním, tak třeba za hodiny vykouřím i 4 cigarety. To pak je spotřeba, ale také pohoda, jelikož mě nikdo nesleduje a neomezuje a ještě mě podporuje a dokonce mě řekni zapal si. Za chvíli dej si ještě jednu, za chvíli dej si ještě jednu. Prostě pohodička s vůní cigaretky.

Jak tvoje kamarádky na tvoje kouření přímo reagovali. Myslím hlavně ty kuřačky kamarádky? Jsou oni silné kuřačky?

Těším se na tvoji odpověď. Přeji ti hezký víkend a hodně pohody s kouřením cigaret.

Ahoj Petr

od **milovník kuřaček** » sobota 16. 5. 2009 13:26

Ahojda Pavlo!I já bych tě chtěl přivítat na stránkách a jsem moc rád,že na stránky napsala další kuřačka!Moc se mi tvé vyprávění líbí a přeji ti,aby tvé okolí tě pochopilo a hlavně tvůj přítel.Já jsem sice také nekuřák jako tvůj přítel,ale narozdíl od něho se mi kouření u žen velmi líbí a myslím si,že cigareta dělá krásnou ženu ještě krásnější!Líbí se mi na tobě i to,že jsi začala sama dobrovolně a že už ti cigarety chutnají a nehodláš přestat!A jak už tu mnozí psali partnerský vztah není jen o kouření,ale o toleranci a pochopení jeden druhého a jestli tě přítel má opravdu rád,tak tě bude mít rád s cigaretou i bez ní...Zajímalo by mě jak jsi začala kouřit?Zatím se měj a moc rád si přečtu tvé další příspěvky.*M*

od **antaric** » sobota 16. 5. 2009 17:15

Zcela určitě vztah je vždy především o jiných hodnotách, na kterých stojí, o společných zájmech, přitažlivosti a tak, o tom není pochyb. Stejně jako o toleranci a přijetí druhého, se vším, jaký je.

Nicméně, už jsem se setkal s tím, že cigarety a kouření byl prvek, který byl pro jednoho natolik nesnesitelný a nepřijatelný, že se vztah rozpadl... Nekuřácká polovina vztahu si to vzala tak do hlavy a domnívala se, že druhého předělá a odnaučí, ono nakonec ne.

Jedna věc je taky, když vztah vzniká a jeden druhého přijímá jako kuřáka, už o tom ví, tak ho i bere. Druhá věc je, když začne jeden kouřit během vztahu a pro druhého je to překvapení, se kterým ještě neví, jak naloží. To je i případ Pavly a jejího přítele (nekuřáka).

Já osobně - podvědomě i vědomě vyhledávám už jen pouze kuřačky, nekuřačku bych nechtěl. Nejen pro své štěstí (sám jsem kuřák), ale i pro její štěstí, ve vzájemnosti (plus samozřejmě, vztah musí stát především na jiných hodnotách, porozumění, vnímání, dívání se stejným směrem v životě a tak...).

Jak už psal Katmar ve svém příběhu, tak stejně jako pro něj tak i v mých očích nekuřačkám "cosi chybí". A chybělo mi by mi to...

od **Tato** » sobota 16. 5. 2009 21:06

Jééééééé slečna Pavla zaujala lidiček. Alespoň se to tu trochu pohlo. Vztah není o kouření. Chápu, že nezadaní kiřáci hledají kuřačky, ale má to svá úskalí. Co když se kuřacka změní na zarputilou nekuřačku ? A jinak si s ní budete rozumět. Znám to ze svého okolí. Tcýně odložila svých čtyřicet denně a tchán a nikdo si nesmí v její přítomnosti zapálit.
A naopak, co třeba nekuřačka, kterou přitahují kuřáci - taková milovnice kuřáků. No kdybzch byl volný rozhodně bych se jí nebránil.

od **muryru** » neděle 17. 5. 2009 11:04

No jasně, odnaučené kuřačky jsou často největší odpůrkyně kouření, kuřáků a především "odporných kuřaček" které ještě nepřestaly.

od **vaclavsun@seznam.cz** » pondělí 18. 5. 2009 8:36

Ahoj taky se chci zapojit do diskuze ,prože jsem kdysi řešil stejný problém.Kouření u žen se mi vždycky líbilo,ale u mojí partnerky jsem to netoleroval a vadilo mi to ale ve skrytu duše mě to velmi vzrušovalo.Po nějaké době kdy partnerka kouřila tajně, se mi v hlavě rozsvítilo a řekl jsem si musíš s tím něco udělat.V klidu jsme si sedli a vyříkali jsme si co mi nebo jí vadí a udělali jsme domluvu která nám vyhovuje oběma.Co se týče kouření jak píše Pavla při snídani nebo v bytě to by mi taky vadilo,tak se nedivím jejímu příteli.Myslím si ,že by jste měli sednout a probrat celou záležitost vždyť soužití dvou lidí je toleranci,pochopení a vzájemné důvěře.Proto Ti Pavlo přeji ať najdeš pochopení u Tvého přítele,a celého okolí.

od **bobo** » čtvrtek 17. 9. 2009 16:39

Teda závidím Tvou rozhodnost začít kouřit "po zralé úvaze". Ikdyž mě kuřačky vždycky přitahovaly, nikdy jsem neměl sám odvahu začít kouřit. Jako teenager jsem chodil i s kuřačkama a moje nekouření nikdy nebylo překážkou vztahu, ale dneska se nemůžu ubránit pocitu že jsem jako nekuřák o něco přišel. Přecejenom mi připadá že kuřáci tak nějak víc táhnou spolu, hodně důležitých věcí se dohodne při neformální diskuzi vedenou mimoděk při kouření. Ale nevím, jestli by začít kouřit ve třiceti ještě přineslo ten správný efekt...

od **Akia** » pátek 18. 9. 2009 16:28

Ahoj Pavlo, zdravím tě :) Velice se mi líbí tvé názory a rád bych ti popřál hodně štěstí. Napiš nám, jak se vyvíjí situace? Já osobně jsem hodně zvědavý.

Ahoj

pro Pavlu od Ppss

Sice pozdě ale přece

Kdo je online