Kuřačky.cz - svět kuřaček cigaret, přitažlivosti a půvabu

Kouříte rádi či neradi? Jaké značky cigaret? Co pro vás kouření znamená? Ať už jste kuřáci či nekuřáci, vítejte v diskuzi.

Jak si vzpomínáme na začátky

Příspěvekod wt » pondělí 18. 5. 2009 21:00

Mám pár otázeček na oživení takové té krásné euforie v začátcích... :-)
Při jaké příležitosti jste vlastně začali kouřit (myslím doopravdy, šlukovat) a co vás vedlo k takovému rozhodnutí? Přemlouval vás někdo ke kouření, nebo vyprávěl vám jak je fajn kouřit? Jaké byly vaše první pocity a chvíle s cigaretou a jak na ně dnes vzpomínáte? Jak jste si uvědomovali své rozhodnutí "stát se kuřákem" ? Jak reagovaly vaši přátelé a příbuzní na fakt, že jste začali kouřit a zlákali jste někoho ke kouření? Kdyby jste byli dnes opět na tom začátku, rozhodli by jste se stejně?
wt
nováček
 
Příspěvky: 4
Pohlaví: Muž
Registrován: 1. 5. 2009

Příspěvekod Tato » čtvrtek 28. 5. 2009 14:40

Jsem z nekuřácké rodiny a přestože mi byl vždy cigaretový dým příjemný, v pubertě jsem kouřil jen výjimečně. Pravidelným kuřákem jsem se stal až po maturitě, když jsem po neuspěšném pokusu se dostat na VŠE nastoupil do účtárny jednoho státního podniku.

Kancelář jsem sdílel se třemi kuřačkami. Hlavní účetní, padesátnice typu Valerie Zawadská byla velmi silnou kuřačkou. Kouřila Marsky a za šichtu zvládla víc než krabičku. Mzdovka, asi pětadvacetiletá atraktivní blondýna nosící minisukně, silně nalíčená s dlouhými nalakovanými nehty kouřila Feminy a skladová účetní kurpuletní mamina kouřila spíše jen při kávě a to Petry.

Kolegyně mne do kouření nijak nenutily, ale když jsem začal kouřit tak mne podporovaly a občas mi i nabídly ze svých zásob. V té době nebylo ještě kouření pronásledováno a člověk si mohl zapálit téměř všude a vzpomínám na jedno školení v kulturáku, kdy se kouřilo i při výkladu.

Když jsem pak po roce odešel dna civilní službu do DD tak i tam bylo mezi sestřičkami plno kuřaček a na sesterně bylo často bílo.

Ke kouření jsem nikdy nikoho nenutil, beru to, že je to každého osobní věc. Rovněž to ani nezakazuji nevlastní sedmnáctileté dceři. Že jsem začal kouřit nelituji, je to výborný relax a jelikož jsem si vědom, že se jedná o nezdravou neřest, mám motivaci o to více žít zdravě, sportovat atd. Mrzí mne však všechny ty zákazy a protikuřácké kampaně. Společnost prostě potřebuje někoho šikanovat a tak v minulosti to byli třeba Židé, černoši či homosexuálové a teď jsme to mi kuřáci. Pevně věřím, že časem bude lépe a společnost si najde jiný objekt diskriminace.
Tato
VIP uživatel
 
Příspěvky: 358
Pohlaví: Muž
Registrován: 3. 4. 2007
Kouření: pravidelně
Počet denně: 15
Značky: LD

Příspěvekod wt » pondělí 1. 6. 2009 19:26

Tak tedy taky něco za mne.
Vzhledem k tomu, že jsem z kuřácké rodiny,tak se mé kouření asi i tak nějak předpokládalo. Naši kouřili i doma, starší brácha začal kouřit taky, já jsem o tom nějak nepřemýšlel. Až jednou po prázdninách na začátku druháku kamarádi ze třidy přes prázdniny začali kouřit a hned když jsme byli se školou třetí den na výstavě, kde byl mimo jiné teenagery obletovaný stánek Rottmans, tak mi spolužák nabídnul jestli nechci taky jednu, ). Vzal jsem si, byl to hned takový divný pocit, ale ne nepříjemný (asi přecejenom "vůně" domova). U stánku pak vyžebral krabku, vydržela skoro tejden.
Rozhodnutí stát se kuřákem jsem nijak vážně nebral, první ranní cigareta na nádraží se spolužáky se rychle stala neomylnou a příjemnou součástí mého života. kamrádi převážne už kouřili pravidelně nebo příležitostně, možná jen došlo na nějaké vtípky či srandičky. Doma se to po několika měsících dozvěděli, ale žádný drámo z toho nedělali. Nicméně doma jsem kouřit nesměl...
kdybych se měl rozhodnout znova nevím, protože vlastně nevím co je to nekouřit.
wt
nováček
 
Příspěvky: 4
Pohlaví: Muž
Registrován: 1. 5. 2009

Příspěvekod JerryRose7 » středa 1. 7. 2009 23:03

Tady je můj příběh:

Všichni mí rodinní příslušníci byli buď aktivními nebo abstinujícími kuřáky, čili geneticky jsem to rozhodně podloženo měl. Poprvé jsem si zapálil, když mi bylo 5 let. Viděl jsem to u babičky a tety, které spolu dost často a vydatně kouřily i při našich návštěvách. Vůbec jsem neznal správnou techniku, a proto jsem "kouřil" stylem - rozsvítit rozžehlý konec a tlačil jsem vzduch do filtru.

Když mi bylo 11, se starší sestrou, tehdy aktivní kuřačkou (cca 30 cigaret za večerní akci), jsme navštívili diskošku pro náctileté. Byla to moje druhá zkušenost s cigaretami, tentokrát jsem natahoval do úst, sestra mi však dala kázání, abych v žádném případě to, co natáhnu, nevdechoval. Poslechl jsem ji, a tak jsem vykouřil svoji první cigaretku bez vdechování. Přiznám se, nebyl to moc pěkný zážitek... Dostal jsem vyhubováno od máti.

Do svých 15 let jsem neměl na cigarety ani pomyšlení. Po skončení ZŠ jsem odešel na SPŠ do Ústí nad Labem, přes týden jsem pobýval na internátu a po pár dnech jsem oslovil svou spolužačku, po neúspěšném pokusu o obchod v jedné trafice, jestli by mi koupila cigarety. Druhý den je přinesla a já jsem si zapálil svou třetí cigaretku a tentokrát jsem ji vykouřil poctivě i se šlukováním až k filtru. Musím ale konstatovat, že mi potom bylo nehorázně zle (jednalo se o Marlboro Red 100's). Následně jsem obdaroval jednoho kamaráda s tím, že už to nechci ani vidět.

Aktivním a závislým kuřákem jsem se stal až 3 dny před svými 20. narozeninami, kdy jsem studoval VŠCHT v Praze. Začal jsem navštěvovat klubová zařízení, hospody, restaurace... Všude se tenkrát ještě smělo kouřit.

Koupil jsem si svou první krabičku Marlboro Lights 100's a začal jsem. Mé rozhodnutí podnítila i má slabost pro ženy kuřačky. Od té doby kouřím pravidelně a nemíním přestat. Cigarety mi chutnají a i přes komentáře blízkých, kterým to není zrovna vhod, nepřestávám a ani nechci.

Nyní kouřím Marlboro Red King Size nebo Davidoff Classic. JR.
Kouření nám dává svobodu a potěšení.
Camel FTW
JerryRose7
aktivní uživatel
 
Příspěvky: 82
Pohlaví: Muž
Registrován: 8. 1. 2009

Zpět na Diskuze o kouření a cigaretách

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků

cron